Březen 2010

Buďme trapní:-)

23. března 2010 v 9:02 | DareDareDevil
AWchOjÍíÍíÍČek ZlaTA :-D

Ne, nezcvokla jsem, jen se po hooodně dlouhý době stalo, že píšu ze školy :-) Prostě, se stalo a já musela vkročit do nenáviděné učebny IVT.... Blééé.
Kupodivu, učitel neprudí a všichni fejsbůkujou (ale nikdo mi nechce poslat matroš na francouzkej dome na farmville :-D spolužáci jsou svině) a prostě pohoda, až na to, že jsem kvůli prezentaci spala 4 hodiny, bolí mě nevyrostlá osmička vpravo dole a nemumi chemii.

A vůbec, jsem tak podrážděná, že mě štve i cvakaní cca 15 klávesnic.

To je konečná!!!

X je velká neznámá, ale tři x? Aneb jak to mám se Straight edge.

21. března 2010 v 21:31 | DareDareDevil
Jak jsem se již někde (asi před měsícem...) zmiňovala, mám potřebu se vyjádřit k výše zmíněnému, aneb Straight edge. Proč jo, proč ne, co se mi líbí a co ne...

Tak za prvé, líbí se mi DIY etika, a anti rasismus (i anti agresivita, vegetariánství, či rovnost), to 100%; na druhou stranu, moje bývalá třídní učitelka tak často používala příkazy : "Don't smoke. Don't drink." atd. až z toho mám husí kůži.

Když jsem zapátrala nad původem xXx, byla jsem příjemně překvapena, proč vlastně vznikl(o). Bylo to zajímavé posunutí vývoje, protože v té době nejspíš opilých a zfetlých punkových děcek bylo víc než dost a chtělo to změnu, chtělo to ukázat, že punk (a i další odnože) nejsou o drogách a alkoholu.
To je bezesporu výborná myšlenka a každý jeden má možnost volby. Řekla bych, že kdybych tenkrát žila, asi bych se pro to rozhodla.

Jenže co dneska? Dá se sXe v prostředí a společnosti, ve které žiju já, dodržovat?
Dovedla bych si svůj život představit bez "lehkých drog" (nemyslím tím kofein, nebo léky kteří někteří extrémní sXeři neužívají)? Ano jistěže dovedla, jenže to kouzlo občasného užití mi za to stojí.
Mohla bych být jen tedy napůl a napůl jako by to nebylo.
Další překážkou je "Don't fuck".
Jo, i tohle se mi líbí, i když, nebudu ze sebe dělat moralistku, faktem však zůstává, že na to taky nejsem a když se tak bavím, zjišťuji, že holky i mladší než já, vystřídaly mnohem více partnerů a to podle mě neni dobrý.
Tím chci říct, promiskuitu nepodporuji, ale když to vezmu kolem a dokola musela bych být frigidní.
Jediné, čeho bych se dokázala úplně vzdát je alkohol - byť mám večery nad skleničkou vína moc ráda.

Závěrem tedy, sXe je určitě zajímavá filozofie, která posunula a ovlinila velkou spoustu lidí, ale stejně tak, jako dneska už nepotkáte "pravé" květinové dítě, protože ta doba už prostě skončila, tak zřejmně nepotkáte pravého edgera, protože to, proč se ta ideologie utvořila, již také zaniklo.
Určitě však po nich zůstal silný odkaz, který se mísí zase do jiných ideologií a filozofií a te odkaz je nesmrtelný, stejně jako punk ;-)

Víte, že... ?

16. března 2010 v 22:40 | DareDareDevil
Když zadáte na celém blog.cz hledat výraz rýma - vyhodí to 46 815 odkazů?
Když tam zadáte Gerard (první, co mě napadlo) - 87 078?
Jeden svět - 294 214 ?
Tak to je konec...

Já, ty, on, ona, ono, my všichni nosíme masky.

14. března 2010 v 17:24 | DareDareDevil
(Tahle úvaha nad naší "pravou tváří) mě napadla venku, když mi do obličeje foukal ledový vítr a padaly kapky deště a já jsem venčila psa. Škoda, že všechny ty nádherné a dokonalé myšlenky nedokážu tak dobře popsat, ale nevadí, provětrám svou masku "Kdo je víc, než já?".)

Je to tak, maska, kterou myslím já, je sice neviditelná, ale každý den si jí oblékáme stejně tak, jako ponožky, nebo spodní prádlo.
Kdyby však získala nějaké tvary a rozměry, někdo by si na ní musel pořídit šuplík, jiný skříň, ne-li celou šatnu.
Vetšinou stejně nemáme jen jednu masku a pochybuji o tom, že existuje někdo bez masky (vlastě ano, lidé s mentálním postižením nejspíš žádné nenosí), či že by si aspoň párkrát v životě tu masku nevzal. To prostě není možné.

Mojí první masku jsem nasadila na ZŠ, do té doby jsem byla celkem naivní, důvěřivé a bezstarostné dítě, které moc křivd nevidělo a ani nevnímalo (nebo spíš neměly zatím takový dopad na mou psychiku). Do školky jsem nechodila, proto ta má první maska "přišla" až takhle pozdě.
Poznala jsem, co je to šikana, děti se mi smály a měly pro mě ošklivý přezdívky. Táhlo se to skoro celou základku a já jsem poznala, že i když to není moje schopnost, musím umět být zlá. Děti jsou zlé - hodně zlé, a kdo se nenaučí nosit tuhle masku, predátor ho sežere...
"Jsem zlá" je tedy se mnou už nějaký ten pátek a neřádím ji, co se týče špatnosti nikam na vrchol.
Další maska, tak nějak přišla hned po Zlé, je "Jsem tvrdá". Jasně, holka tvrďák. Je taková dost známá a rozšířená, řekla bych. Nějak se prostě před tou divou zvěří chránit musíme. A když budu vypadat jako tvrďačka, kterou nic nerozhází, bude se mi lehčeji dýchat.
"Kdo je víc, než já" je taky dobrá maska, třeba dneska jsem jí používala, když jsem musela na nákup do Globusu. To je něco tak husnýho, ti lidé tam, co neznají lepší zábavu, než jít o víkendu nakupovat a nažrat se a apk domu k televizi. Já se tam proplétám s tím malým košíčkem, abych tam našla věci, které bohužel ne v každém krámě mají, a mám tu masku. Kdykoliv se na mě někdo podívá, tvářím se nejpovýšeněji.
Nebo ji používám, když potkám matku s mamánkem ;-)

Teď mě napadlo, že s věkem a zkušenostmi se i masky mění, většina z nich je ozdobnějších, má spousta aplikací a nových funkcí.
Co na tom, že tím ničíme víc a víc svou upřímnost.

Další má maska se týká vztahů - těch "mileneckých" (prostě já a kluci). Naučila jsem se, po zkušenostech s nimi (ach, nebylo by lepší být homosexuální?!?) jsem zjistila, že je výhodná maska "Jsem tvrdá" a keště "Vůbec jsi mi neublížil".
Ani nevím, kde se to ve mě vzalo, rychleji, než jsem byla připravená jsem ji poprvé oblékla aby nepoznal, jak moc mě ranil.
Zajímavé je, že opak těchto dvou "jsem chudinka" vůbec neumím používat.
Vždycky se zatvářim jakože děsná pohoda a pak doma můžu umřít, jak mě to bolí.
Je ještě jedna podobná, ale tu používám, když jde o otrapy, kteří mě obtěžují, ale někdy se tak tvářím pro jistotu, aby mi žádný nemohl ublížit "Jsem ledová královna, zlá čarodějnice..." A je klid ;-)

Nejhorší ze všech masek, podle mě j "Úsměv". Tolik jsem za těch necelých dvacet let zfalešněla, až to snad možné není. Já neumím lhát, ale falšně se usmívat.
Je to moje nejhorší a nejvíc využívaná maska. Čím víc je mi blbě uvnitř, tím víc si hraju na veselou a usměvavou holku.
Prot mě vždycky dokáže pobavit, když se zabije mladý člověk, jak ti ostatní říkají: "Já to nechápu, vždyť on byl takový usměvavý veslý kluk. Ta měla pořád pusu od ucha k uchu."
To já mám taky, ale uvnitř je mi sakra mizerně. Ani už nevím, kdy jsem se naposledy doopravdy a úpříně usmalá/zasmála/smála...

Je to kruté, ale jsem ráda, že je mám. Protože jinak bych tu už asi nebyla...
Na druhou stranu, kdybych neprožila tolik hnusného, nemusela bych je mít třeba vůbec. Jedno je ale jisté, nikdy nemůžete nikomu nic veřit, protože (zatím) jsou masky neviditelné a málokdo umí pravdivě mluvit, nebo být upřímný.

Potkala jsem mladého Gerarda Waye!

11. března 2010 v 18:54 | DareDareDevil
No fakt, stojím si to na zastávce a jde tam kluk, co vypadá přesně jako Gerard v tom věku (cca 17) - ty kulatý tváře, špičatej nosík i ty rty měl podobný, jediný, v čem se lišil, měl modrý oči a taky Gerard měl až trochu později ty delší vlasy, ale jinak kopie jak přes kopírák... ;-)
A pak si to ještě nastoupil do MÉHO trolejbusu a klidně jel se mnou.
No a já jsem si ho strašně moc chtěla prohlídnout (znáte to nutkání, dívat se na někoho, protože vás zajímá, ale není to moc vhodné), jenže pokaždé, když jsem se strategicky (pod rukou jednoho pána :-D) chtěla nenápadně podívat, podíval se on na mě :-D Mírně trapné :-D

Ty jo, jsem z toho úplně šťasná :-D

Někdy si říkám, proč nejsem kluk?

7. března 2010 v 14:51 | DareDareDevil
Být klukem má spoustu výhod a napříč všemi generacemi a vůbec, od doby, co muž a žena existují, tu nějaké byly. A vždy, když se ty staré setřou, najdou se nové a tak my, holky které chceme změnu, musíme bojovat!

A nejhorší na tom je, že za ty výhody můžou matky synů a militantní matky (sorry, ale je to tak, a není to jen chorý výmysl mojí hlavy).

Mě strašně, ale strašně štve přístup naší společnosti k POTETOVANÝ HOLCE (tím nemyslím motýlka na rameni).
Jsem fakt naštvaná a to nehorázně!
Lidi si už na tetování zvykli, dokonce jsou schopni překousnout kluka, co má ruce, krk, nohy nebo záda plný obrázků, ale jakmile je to holka, už je oheň na střeše.
"Proč si to dělaš? Jednou budeš stará a co potom." "Fuj, na holkách je to hnusný. Fuj, vypadáš jako štětka. Fuj, vypadáš jako feťačka." "Podívajte se na ní, ta je určitě úplně blbá."

Fakt, to jsou nechutný předpotopní názory naší idiotský společnosti. To, že mám ráda tetování a chci mít rukáv hned znamená, že jsem štětka a feťačka, která sotva prolejzá učňák?!? Sorry, ale chodím na gympl a chci normálně na vysokou. Nejsem zastáncem sexu na jednu noc ( nemoralizuju a ani netvrdím, že jsem svatá) a co je komu po tom, jak to bude vypadat, až budu stará.
Já myslím, že to bude super, protože narozdíl od jiných, mám ráda zdravý způsob života, všechno s mírou a vůbec, prostě proč bych se měla rozčilovat, jak to ve staří bude vypadat, jako kdyby se měla celá planeta stát nudistickou pláží!!!

Mám takovej pocit, že dokud tu budu žít (možná v Praze je to jinak, ale nevím), tak se budu jen rozčilovat nad naší společeností.
Ale snad se mi jednou podaří najít lidi se stejnou mentalitou a parťáka, kterýmu se moje piercingy a tetovaní budou líbit a nebude to brát jako úlet s exotem na jednu noc...

Btw. č.2, nikdo vám nečumí na prsa!

edit1: nehledě na to, že když náhodou udělájí kiks, dá se to vždycky nějak omluvit a určitě s ženskou nejsou kvůli prachům,... No je toho víc než dost...