Březen 2011

Tu kočandu chci za manžela... Vlastně, toho krasavce chci za ženu.

29. března 2011 v 19:36 | DareDareDevil
Moji milovaní švédi (a taky to počasí, kdy se všichni promenádujou venku a bráněj mi v křivý chůzi) mě zase donutili přemýšlet... Skvělí The Knife a jejich song Pass this on.
I'm in love with your brother.

Já nějak zvlášť sexualitu neškatulkuju, myslím si, že není důležité říct i sobě já jsem hetero, já bi, já pans atd... Myslím si, že škatulkování sexuality je doménou náctiletých slečen ("Jsem bi, líbala jsem se s kamarádkou a je mi 13"), nebo heteráku s mindrákem ("Pravej chlap má smrdět").



Já nejsem ani jedno a s postupem času zjišťuji, že opravdu nelze sexualitu tak jednoznačně uchopit. Když jsem se dívala na ten klip, říkala jsem si, že je to docela nehezká ženská, ale kdyby to byl chlap, šla bych do něj. A světe div se, on je to chlap!

A jak sexy chlap, jen se občas oblíká do ženskýho oblečení... A já si říkám, kurva, tohohle chci za manžela, jestli se mám jednou vdát. Chlap, kterej pochopí mojí lásku k šatům a nebude se tvářit otrávěně na nákupech (by mě zajímalo, kolik "normálních" to ve skrytu duše baví, ale co by tomu řekli kluci, že)... Navíc takovej člověk je otevřenej experimentům, nebojí se svého "ženského" já a pořád zůstává mužem. Prostě ideál.



Ale dovede si někdo představit chodit v našich pohostinných krajích s někym, kdo vypadá jednou jako kluk a podruhé jako holka? To už by gayové (a taky ty ošklivý mužský lesby) byly mnohem míň úchylný, že ano.
Nehledě na to, že bychom se ještě mohli rozmnožit :-D

Vinyl rules!

27. března 2011 v 18:22 | DareDareDevil
Původně to měl být článek o tom, jak jsem slavila narozeniny na sestry narozeniny (jsme od sebe jen týden) a dopadlo to tak, že jsem byla s matinkou v mém oblíbeném baru a ona koupila mě cigarety... Já věděla, že ví... A vlastně mě její reakce (žádná nebyla) ani nepřekvapila... A vlastně mi "dovolila" kouřit doma na balkoně :-D (za úplatek - možnost si jednu občas uloupit:-D)



No ale, včera večer byla akce "Kup si desku", nebo tak nějak, týpek tam hrál a prodával vynily... No nekupte to :-D Teda některý byly fakt hooodně drahý a vzhledem k tomu, že mám zkušenost z několika zahraničních hudebních ochodů, tak se mi dát ty prachy nechtělo... Byla tam třeba i MIA za 490, sorry MIO, počkám, až z tebe bude old school.

Jenže to bych nebyla já, abych něco nevyhrábla, takže mám 11 desek, 1 v průměru za 28kč a je to žůžo.
Jsem teď jak ta holka v klipu Arctic Monkeys Brick by brick.
Úplně největší radost mám z The Who - Odds and Sods.

Má to nechutnej obal, ale špičkovej vnitřek. Se divim, že tu si nikdo nevzal. Jsou úplně k sežrání. Ať žije vinyl!

I, I follow, I follow you !

23. března 2011 v 18:47 | DareDareDevil
Tak za 1) Lykke Li mě moc nebere, ale http://www.youtube.com/watch?v=oS6wfWu0JvA&feature=feedf tenhle remix I follow rivers (prostě to nepůjde a nepůjde odkázat) mi doslove učaroval. Slýchávám ho na svým pátečních (a středečních, čtvrtečních,...) seancích v oblíbeném baru...


Ale o tom jsem vlastně mluvit nechtěla... Mám za sebou talentovky... huh...
Byla to sranda, samej exot (kecám), kluk s kabelkou, kluk s kloukem na kterým měl pero a jeho divně normální obezní kamarád a JÁ, ta blbka, co šla do špatný skupiny, všichni na ní civěli (ne, nejse výměnná studentka) a taky jsem z gymplu... Prostě o tom žádná, byla to prdel :-)

A dnešek byl odpornej, protože mám nejspíš chronickou rýmu, takže jí mám už po třetí behěm měsíce a jánesnášim, jak mi teče z nosu, když je hezky...
A protože je hezky, oblíkla jsem si svoje květinový silonky (jsou nový a je v nich džuzna) a balerínky a kabát, a vplula do svýho šedýho města jako LONDON CALLING :-D

Mimochodem Liz Taylor je taky kaput.

Před změnou se nedá utéct....

20. března 2011 v 15:54 | DareDareDevil
Celej tejden na sebe koukám do zrcadla a říkám si, že je něco špatně.... Opravdu špatně...
Vlasy mě táhly k zemi (hodně obrazně řečeno), oblíbený linky sraly a vůbec, nějak mě všechno, co mě tvoří a co jsem pracně vytvořila mě sere...

Tak jsem dneska chňapla nůžky a začala po cca 8mi letech stříhat. Jo, na svý vlasy jsem nesáhla 8let, a to jen díky tomu, že mě máma stříhala na brokolici... Nikdo nechce vypadat jako brokolice...

No a protože moje vlasy jsou opravdu mega divný a bez žehličky pořád vypadaj jako brokolice, nemám moc velký pole působnosti... Ale... Shodila jsem zhruba o 5cm, a vzala si máminu oříškovou barvu a čekám, co vyleze, když se praticky barvím jen a jen černomodrou...

A cítím se lehká a nová a spokojená a připravená na úterý, přestože moje portfólio značně pokulhává, ale koho to sere :-D

Spring's comming!

13. března 2011 v 17:32 | DareDareDevil
Úplně to cejtim... Únava vs. touha jít ven.

Dneska ráno jsem vstala, hlavu plnou ideálů a snů (jakokdyby to tak nebylo každé ráno, ale o víkendu o tom můžu u snídaně přemýšlet), dala si kávu a mandle a šla uklízet.
Samo o sobě moje uklízení nic neznamená, ale já mám docela problém s udržováním pořádku, tudíž i když jdu uklízet, mnoho se nezmění.

Ale tentokrát jsem začala dobře. V přechozích večer mě překvapila venkovní teplota a tak jsem si nemohla pomoc a mrkla jsem se na všechny kusy oblečení co mám. Jů šaty... Mnoho šatů...

A tak teda vyměnit nošené za odložené a k tomu i ty boty. Vymněnila jsem zimní a za jarně/letní výbavu a najednou jsem měla tu pravou spokojenou jarní náladu.

A ani otázka "Učíš se na maturitu?" mě nemůže nasrat.

obrázek z
http://www.nikdenikdo.com/index.php?n=3

Někdy při tom myslím na Harryho Pottera...

11. března 2011 v 18:35 | DareDareDevil
V knihovně jsem si půjčila knížku s lahodně znějícím nazvem: Tajné sexuální fantazie švédských žen od Kateřiny Janouchové. Na tuto paní jsem narazila omylem, jako vždy, když dělám, co nemám.

Hmmm sex očima češky žijící ve Švédsku... To je ono. Já Švédsko ráda a knížky taky a sex... koho by nezajímal.
Navíc jsem četla zajímavou recenzi a fajn rozhovor. Bylo to tak lákavý!

Ale musím říct, že jsem velice zklamaná.

Čekala jsem něco na způsob snové fantazie, plné mužů a žen, hezkých, ošklivých, příjemných, zlých, domin, lásky, závisti, zabalené v čokoládě, šlehačce a nebo s jahodama a šampaňským, na koberci, v parku na trávě, v Popelčině posteli, s Harry Pottrem, Johny Deppem, sousedem, sexy modelem, prodavačkou v parfumétii atd.

A čeho jsem se dočkala? Klišé + pár zajímavých představ s klasickou kostrou a divným překladem. Nevím proč, ale autoři to většinou nepřekládaj a tak je knížka plná - "úžasně mě vyplňoval". Proboha penis nemůže úžasně vyplňovat, vždť tohle slovní spojení snad ani neexistuje. Překladatelka se nezdráhala to použít asi tak tisícpětsetdevětsetkrát.

A jestli jsou Švédky opravdu tak (až ai na 2 výjimky) nudný, tak se tam musim přestěhovat a rozčeřit ty jejich stojatý (a zmrzlý) vody :-D

Btw nemyslim na přitom na Harryho Pottera, ale spíš na Draca Malfoye :-D

Hmmm....

8. března 2011 v 18:01 | DareDareDevil
Je to skvělé vidět a vědět, že díky něčemu se můžete stát slavnějším, nebo lepším nebo "nějaké superlativum" člověkem, ale taky naopak, je smutné vidět a vědět, že díky jinému...
A já se díky naprosto vražedným termínům stávám protivnější, sprostější, unavenější a celkově neschopnou osobou... Vůbec nechápu, že se mi toho mohlo na 1 a půl měsíce sejít tolik...
Minulý pátek jsem se dozvěděla, že za (teď už necelých) 14dní mám talentovky, jenže já ještě nejsem připravená. A další týden už musim mít uzavřenou klasifikaci, abych mohla za dalších 14dní k matuře...

Říkám si, že to dělám pro svý dobro, ale nevim, jestli je tohle zrovna dvakrát dobrý... To je pořád samý, že se člověk nemá stresovat, ale ve skutečnosti si naše společnost sama na sebe klade vysoký nároky a stresuje se. Podle mě, by to mělo být trestný! (Monžá bych si měla dát zaracha).

Tak jsem si postěžovala, zdržela se a můžu se jít zase stresovat :-)