Srpen 2011

Oldschool Czech Elle - můj novej fetiš!

30. srpna 2011 v 9:26 | DareDareDevil
Abych nějak zahájila tento článek musím říct, že jedinej časopis, kterej jsem si kdy pravidelně kupovala byl Filter - než ho přestali vydávat (modlím se aby zase začali, poněvadž to byl nejlepší hudební časopis... Fakt)!

Všechny ostatní, jako ve 12 Top dívku, či Bravíčko, jsem si kupovala vyjímečně, spíš jsem si je půjčila... Později se ke mě časopisi jen tak dostávaly... Tak nějak jsem si oblíbila třeba Marianne - relativně levný a příjemný. Ale kupuju spíš Marianne bydlení - oproti ostatním časopisům o bydlení je to za takovou cenu nadstandart.

Zpět k módě. Zvykla jsem si vytrhávat z časopisů články které mě zaujaly, části módních editorialů, fotky z předhlídek a akcí.

K Elle jsem se dostala poměrně nedávno. Vždycky jsem chtěla mít v ruce takovej časopis, ale víno a cigaretu taky, takže je jasný, čemu dávám přednost (i kdyby to byl Vogue, tak se radši napiju :-D).
Jenže světe div se, v knihovně ty časopisy MAJ! Po X letech jsem zjistila, že doopravdy existuje nějaký časopisový oddělení (kam mimochodem choděj dědci na noviny) a zalovila.

Jsem doslova nadšená... Starý ohmataný čísla (vyvolává to ve mně jistý druh vzrušení, protože si některý časopisy schovávám abych na ně mohla znovu a znovu sahat) a v nich kouzelnej svět a já jako Alenka v říši divů.

Tím se konečně dostávám k nadpisu. Jakožto pořádnej úchylák jsem sjela těch několik let, který tam maj a najednou jsem začala pociťovat určité rozčarování.
Stará Elle je o drahejch kvalitních značkovejch kouscích, který ve mě probouzej fantazii, krásno a pohádkovou náladu.
Kdežto nová Elle je o "há emku" jako spousta jinejch levnějších časopisů. To už je... O ničem.

Ten časák měl hodnotu tím, co ukazoval, tu možnost, tu inspiraci (opravdu nejsem typ, co by musel mít značkovej kus v šatníku, ale spíš bych se chtěla mít čím inspirovat, atd.) Jenže oblečení, který je snadno dostupný už není inspirací, to už je jen obtisk...

Takže shrnuto - mám ráda starou Elle, mojí dospěláckou pohádku, ale v životě bych jí za ty prachy nekoupila. (Ať žijou knihovny) :-)

14dní izolace s babkou u MTV

29. srpna 2011 v 17:24 | DareDareDevil
Moje babi je poděs, hysterka, kleptomanka a s chutí urazí každýho, kdo se jí z(ne)líbí... A když jsem si k ní naplánovala cesatu, myslela jsem, že jí za pár dní ujedu... Bohužel...

1. věc, neměla jsem net ve světě, kdy je síť něco jako rodný číslo... Já jsem byla bez rodnýho čísla.

Samozřejmě první dny na mě byla relativně milá, jen zkritzovala moje červený vlasy (tou dobou spíš rezavý s odrosty), ale řekla, že mi sežene kadeřníka, tak jsem si řekla, jako proč ne... U kadeřníka jsem v životě nebyla, takže mi to přišlo vhod (a myslim, že i moje hlava je ráda, že jsem jí nevystavila procesu odbarvení a následného obarvení :-D).

"můj" kadeřník byl zoufalej, ale jsem zas tmavovlasá.

Taky jsem tyhle pěkný první dny strávila ve společnosti MTV, který je o ničem, ale bylo lepší než jiný programy.

Jenže to by nebyla moje babka aby se něco nestalo... Takže se ožrala a druhej den mi vynadala, že za to můžu? (Já nevim, kdo si dolejval, mě nic nebylo) Pak jsem musela na slet důchodkyň, kde byla nuda a ona tam samo udělala ostudu.

Donutila mě jet na cizím kole, přestože jsem absolutní necyklista v rádobycyklistickym oblečení (tohle mi dělala máma když jsem byla malá, nutila mě nosti nenositelný hadry... Její absolutní nevkus vyústil v následnou módní rebelii :-D byla jsem fakt nešťastná).

Ukradla párátka.

Pak se ožrala podruhý, to jsem ani nepila, zjistila jsem podrobnosti, který znát ani nemusim. A druhej den jí natekla huba a řekla mi, že mě nechce vidět. tak jsem na ní nemluvila, za hodinu mi vynadala, že jsem líná, hnusná a tlustá (on přišla několikrát a pokaždý mi sedlo víc něco jinýho).

No a dneska přijel její manžel, můj jako děda. Připojil mě, ale protože se děsně "milujou" tak tady na sebe řvou TY KURVO a TY JSI KURVA (vybírám tu jemnější sloví zásobu)

A pak má bejt člověk normální :-D

Nicméně, jsem zdokonalila svoje pletací schopnosti, rozhodla se, že se moje podzimní graderoba ponese v duchu černé a lahvově zelené. Taky jsem se naučila z telky kouřový stíny, athénský řízky a jak naučit psa klidu :-D
Taky jsem zkoukla nějaký zajímací hudební novinky, i když v záplavě taneční hudby toho moc neni.
Jednou z nich jsou Primal Scream s Kate Moss... tady ... a nevim jestli se mi to líbí... je to trochu ujetý, ale děsně chytlavý, takže je to moje pozdně prázdninová hitovka.

Každopádně se už těšim dom, protože i když to bude hektický (pořád ještě nevim, kde budu bydlet, jakej budu mít rozvrh a co všechno ještě pořídit), tak to ale už bude můj novej vysokoškolskej život.

Btw než jsem sem odjela, podařilo se mi nechutně opít tak, že jsem zase blila a hodně, a zase ležela na zemi, kde bylo hodně lidí a pak se poblila i druhej den doma :-D
Tím chci říct, že k mému novému životu platí omezení v alkoholu, ponevadž ostudy už bylo dost :-D

Je svoboda slova to stejný co kritika?

17. srpna 2011 v 18:40 | DareDareDevil
Kdysi dávno, když rudá ovládala tento stát a všechno bylo kontrolovaný, nikdo nekritizoval. Tedy alespoň ne veřejně.
A slovo kritika mělo určitě jiný význam než dnes.Mrzní mě, že se dneska kritizuje hlavně negativně, protože opravdu dobrá kritika je o kompromisu.

Co mě k tomu vlastně přivedlo?
Četla jsem jeden komentář na blogu, který navštěvuji a to mě přivedlo k blogu komentující slečny a k článku, který to napsala a vyvoval rozsáhlou odezvu.

Každopádně, ona slečna ve svém článku kritizuje lidi bez vkusu a vlastního stylu. Kristizuje SCENE blogy a nově oblíbený styl alá Lady Gaga.
Když ale projdu její blog, není nic jiného, než VŠECHNO TO, co tak vehementně kritizovala.

Tak co tím chtěla říct? Copak nevidí, že zesměšňuje vlastně sebe? A copak je svoboda slova o tom, že někoho nazveme trapákem?

Tohle je ještě srandovní případ "jedné bloggerky", která se možná poučí a místo aby ostatní osočovala, bude psát článek typu "myslím si".
Ale bohužel takhle se vyjadřuje i spousta médií, organizací, stran a politiků.

Dobrým příkladem je nedávný pochod Prague pride.
Jak může politik osočit někoho takovým způsobem, aniž by se něco dělo. To nebyla svoboda projevu, to bylo nevyslovitelně trapné, nebo takoví Mladí křesťanší demokraté a o dalších zjevech, jací se objevují na takovýchto akcích se snad nemá ani smysl zmiňovat.

Ono mít vlastní názor a prezentovat ho tak, aby nikdo nikoho neosočoval je těžké, ale člověk který to dokáže, je člověk opravdu inteligentní. A jak řekl Oscar Wilde :" Inteligence není choroba nakažlivá". A já dodávám - bohužel!

Drobné každodenní radosti.

13. srpna 2011 v 16:51 | DareDareDevil
Lidi se pořád za něčím urputně ženou, až si zapomenou dělat radosti.

Dárky se dávaj jen k příležitostně a i to se většinou "odbývá". Jasně, hlavně že dostanou ten telefon/auto/šperk/hadry, ale většina z nich je přijímá jako samozřejmost a pro toho kdo daruje je to jen povinnost.

Já na to jdu jinak. Dávám dárky sama sobě i v podobě masky na vlasy. Nejsem jedna z těch, která nepřežije bez tuny zkrášlovacích procedůr, takže si z toho snažim dělat dárečky. Nebaví mě samozřejmosti. I z nalakovaných nehtů chci mít radost:-)

Právě teď jdu upéct dort - čokoládový s krémovým obrázkem. Dárek pro malou ségru, ale i pro zbytek rodiny. Aby nám prostě bylo hej.

Je škoda, že takhle neuvažuje víc lidí.

Třeba moje babička, když už něco dá, považuje za mojí povinnost jí milionkrát děkovat. Nejde jí o to, abych měla radost. Jen o to, že dala.

Můj otec. Dává mi věci pro mě naprosto nevhodný, jen aby každej věděl, že "dal". King jeden.

Strašně ráda bych jednou potkala někoho, kdo miluje ty každodenní (nebo aspoň jednou za měsíc!) radosti. Třeba jen vypálit (a že to neni dneska problém) CDčko s oblíbenou kapelou, či dát film, který ten dotyčný chce.

Až někoho takovýho potkám, nikdy ho nepustim :-)

Pánové, já rezignuji!

12. srpna 2011 v 19:02 | DareDareDevil
Každý den se ke mě dostane nějaký článek o vztazích:, jak mám jednat, co dělat, co nedělat.

Čtu je.

Stejně tak čtu knížky, snažím se pochopit, jak jednat a nejednat, jak být hodná a mrcha zároveň. Jak si užívat jako chlap, jak "mít koule" a zároveň být správnou hospodyňkou a kuchařkou a tak...
Snažím se být vnímavá a neotravná, nepsat milion smsek, ale zároveň neubližovat ignorováním.

A co z toho mám?

Otce, který se chová, jako kdybych nebyla ani jeho, kluky, kteří se ozvou, jen když jim chybí sex, případně si chtějí užít s "něčím" co ještě neměli, chlápky okolo 30tky, co si chtěj užít před svatbou nebo ukázat ex-přítelkyni, že můžou mít něco lepšího, než byla ona.

Nebaví mě to. Fakt ne.

A nejvíc mě na tom sere, že vídim ty prince, ale s holkama který jsou přesně tím, co muži údajně nevyžadují. Klidně tropěj hysterický scény, podváděj ho s jinym, nebo mu dělaj naschvály.

Nejspíš proto, že já umim vařit, nemám pro koho, nejsem stíhačka, a proto mi přestávaj psát, nehysterčim, oni se se mnou nejspíš nuděj...

Ztrácím trpělivost. Ale kupodivu ne naději.
Jen mám trochu strach, že až 100% zahořknu, potkám prince, dám mu červenou kartu a začnu opravovat střechy (pokrývaček neni nikdy dost ;-) )!

Btw minulý týden jsem prožila dva dny v hrůze, že jsem v tom a musela jsem si v sobotu jít koupit těhotenskej test. Ve městě, kde je asi milion lékáren, byla otevřená jen 1.
Naštěstí z ní všichni lidi zrovna odešli. Už tak mi bylo trapně.
A navíc jsem vypadala jako cvok, bylo mi horko a díky tomu, že byla nějaká motorkářká akce se po městě procházelo asi milion chlapů, který neměli nic lepšího, než mi čumět na hrudník, zatím co já jsem umírala strachy.

Takže ani ten sex mi za ně nestojí...

Asi budu potřebovat další gin...

1. srpna 2011 v 16:04 | DareDareDevil
Jak je všechno neskutečně pomíjivé... K neuvěření...

O někom pár dní nevíte... Jo asi tak hmmm 10? a už je ve vztahu... Jak je kurva možný, že mě moje představy vztahu nevyjdou a nějaká jiná dostala to, co já jsem si zasloužila?

Můžu si za to sama, nebo mám prostě jen pitomou auru? Nebo co?

Já už tomu nerozumim, jakto že to zas nevyšlo a já jsem zůstala na všechno sama... Bez rozloučení. To chci tolik?

A jak je možný, že někdo, kdo mě takovej problém se "dotknout" je ve vztahu? Já vim, že je to jen zasraný označení na fb, ale přesto to mnou otřáslo... Jsem dost dobrá jako každá jiná a přesto to nefunguje... :-(

EDIT: A nejdou mi psát komentáře... Já se na to...