Duben 2012

Pourquoi?!?

30. dubna 2012 v 23:47 | DareDareDevil
Řekne mi někdo, proč se s dospělostí všechno kazí? Proč se nestíhá a proč není nic tak jednoduché a tak snadné?

Pamatuju si, že jsem jako dítě měla tendence si všechno dělat těžší - nevím proč, ale zvládala jsem to víceméně v pohodě.

Dnes si vše zjednodušuji, vlastně nejen já, ale i celý svět s jeho pitomými technologiemi, ne asi... Ale nic nezvládm, nestíhám, otevřít knihu je čímdáltím těžší. Navštívit kamarádku, napsat dopis prababičce, uplést si jarní čapku (letošní jaro jí ani neunosim, skončilo, snad to stihnu do podzima), prostě cokoliv.

Před pár roky jsem měla akorát starej telefon, kterej byl menší než ty, které měli spolužáci, ale na prozvánění ostošest to stačilo :-) Stejně jsme si psali dopisy pod lavicí, protože smsky byly drahý a kredit byla vzácnost.

Měla jsem svoje kroužky klavír - flétna - výtvarka - sbor - orchestr, jezdila jsem na vystoupení a na jiný liduškový akce. Škola mi prostě šla a nebylo problémem si sednout, udělat úkol a pak za odměnu přečíst Harryho Pottera - klidně dvakrát!

Jo a taky jsme měly se ségrou videohry. Když bylo o víkendu fakt hnusně a nedalo se lítat venku.

Dřív jsem byla společenská.

Dnes jsem asociál, moje školní úspěchy se rovnají skoro nule a když nic nedělám, tak vlastně čumim "do fejsbůku" a asi čekám až naprší a uschne, nebo co.

Je mi z toho špatně, je mi špatně ze mě. A nejhorší je, že narozdíl od ostatních, pořád ještě nevím, co chci dělat, až budu velká?!? To je hnus velebnosti, jdu blejt!

Dance jóga

28. dubna 2012 v 13:27 | DareDareDevil
Moje cvičením lehce dotčené, nebo spíš nedotčené já se vydalo po delší době zase na hodinu Tv (ano, chceme aspoň 1 kredit, že) a rovnou na hodinu náhradní - tj. jóga. Strašně jsem na ní chtěla chodit a nakonec na mě zbyl pátek dopoledne - kozí tance (tedy aerobik a bodystyling).

Měla jsem štěstí, protože nám zrovna ukazovala dnace jógu a můžu říct: "KAM SE HRABE VŠECHNO OSTATNÍ, VČETNĚ POLEDANCE!". :-)

Je to fakt super, ještě nikdy jsem si po cvičení nepřipadala plná energie, hubená, šťastná, krásná, usměvavá, sexy, a inteligentní (některý ty věci s cvičením nemaj moc společnýho :-D).
Neni to ani moc pomalý, ani moc rychlý, ani moc pohybů, ani málo, tak akorát složitý :-)

Škoda, že to neni na programu pokaždý a že se to jen tak nevyučuje. Byla bych určitě z prvních, kdo o to má zájem :-)

Zase si "posírám" život...

25. dubna 2012 v 22:01 | DareDareDevil
Já asi opravdu nejsem studijní typ... dokud do té školy jen chodím... ehm ehm chodím... tak dobrý, ale ono je před zkouškovým, půlka předmětů už zápočtuje a já???

Já jsem se zamilovala... Prostě tak - do PA č.2 , kterej je naprosto úžasnej a takdále... Chci být aspoň trochu "normální" a dělat co mám...

Ale místo toho si užívám to málo, kdy spolu můžeme trávit čas... No, zatímco já zůstanu blbá, on si bude dělat kariéru... Jelikož nejsem schopná do té školy dojít - musela bych se odtrhnout od božského PA - což nepřichází v úvahu!!! A pak ani nejsem schopná udělat zasranej protokol/seminárku/cokooliv... Fuj já!

... a teď se bojím, že ...

20. dubna 2012 v 21:48 | DareDareDevil
Ten strach je pěkná mrcha... Vždycky když člověk vyletí k nebesům, tak se objeví ten červíček pochybností. Mám strach, že pro něj nejsem dost krásná/hubená/inteligentní/cokoliv, že se otočí a potká nějakou jinou... ám strach, že si jeho chování vykládám špatně a mám strach se ptát, abych to nepokazila.

Mám strach, že do mě není takový blázen, jako já jsem do něj... A to já jsem. Myslím, že jsem právě potkala zahradníka! Chci se vdát!

... a teď se bojím, že se neozve!

19. dubna 2012 v 11:17 | DareDareDevil
Potkala jsem někoho, u koho by mi bylo líto, kdyby se neozval... Tohle už jsem dlouho necítila... Mám pro něj i písničku :-/ A teď se bojím, že se neozve!

http://www.youtube.com/watch?v=JRWox-i6aAk&feature=relmfu

A byla svatba...

15. dubna 2012 v 12:30 | DareDareDevil
Brouček s Beruškou se vzali a měli 30 tisíc dětí...

To jen moje kamarádka se vzdala (teda ona by to tak asi nenazvala) práva na slušnej život. Nejsem proti svatbám, ale v její situaci by měl být aspoň někdo okolo ní rozumnej a zakázat jí to... Teď je z ní paní Vokurková, má manžela, čokla, a haranta na cestě...

Každopádně, svatební obřad byl tak nějak milej, ale jedno vim určitě - v obřadní síni (nejlevnější varianta) je to frašnka s příšernou hudbou...

Co mě ale nejvíc zaráží je česká neschopnost obléknout se! Byly tam 3 ženský a 2chlapi v DŽÍNÁCH! NO JÁ PADALA DO MDLOB - to jim nikdo nevysvětlil, že do divadla, na pley a SVATBY se chodí ve společenském? Ne v džínách? Dokonce tam byla slečna, která měla na sobě "klauní" barvy, příšernou košily a tenisky!

A jsem si dělala starosti s délkou šatů!

Já být nevěsta, tak ty lidi vykopu, že si to za rámeček nedaj - protože to je taková neúcta a takové pohrdání (ať už jsem nebo jakkoliv nejsem pro svatby, pro někoho je to JEHO DEN a JEDINÝ v životě) se netoleruje....

Haryky s příjmením

12. dubna 2012 v 20:02 | DareDareDevil
Měním svůj život - díkybohu jsou potřeba jen prachy... Jsem cynik.

No po zvážení situace jsem se rozhodla, že je nejvyšší čas dát sbohem příjmení mého debilního otce a vzít za své nové rodné příjmení. Paní na úřadě byla neobyčejně milá a už si o tom cvrlikaj vrabci na střeše...

Každopádně to neni žádná sranda, ale naštěstí existujou HOW TO stránky - díkybohu za ně. A doufejme ze mě do 30ti dnů bude zase OVÁ, poněvadž prostě nemůžeme bejt světový žejo a nejsem žádná célebrita.

To je fuk, stejně se jednou vdám za pana Karlssona :-) ale do tý doby, dokud tu budu žít, studovat a pracovat potřebuju nějakou náhradu...

A dětska, važte si rodičů, který Vás maj rádi, živěj a šatěj Vás, i když jim semtam máte chuť jednu střelit ("Dokud jsi pod mou střechou..." "My jsme za komoušů taky neměli a žili jsme" nebo "To uděláš hned nebo uvidíš, si myslíš, že ti nemůžu jednu natáhnout?") a že tak nějak normálně žijete i když by to mohlo být lepší, protože je to víc, než jak to ve skutečnosti vypadá...

P.S. Včera jsem se zamilovala , i když možná víc do těch jeho tetovaček z pedra ;-) Teď ještě vymyslet, jak se s nim seznámit a bude to pecka... Budem princ a princezna z Prkýnkova, poněvadž se to naučim a budeme spolu brázdit naše tovární město. Uááááá

Neviditelná

6. dubna 2012 v 19:41 | DareDareDevil
Čas od času si opravdu přijdu jako nějaké vystavované zvířetko, jehož "jediným" úkolem je být tam na očumovaní. Lidi chodí a koukaj a zase chodí a koukaj.

Jenomže já nejsem zvířátko a ani není mým úkolem dělat někomu čumendu. Já jsem já a mám svých starostí dost.

Přesto ale jsou dny, kdy už mám chuť, každému, kdo se koukne vypíchnout oči...

Někdy si říkám, že až nastane TEN DEN, kdy se na mě nikdo nekoukne, nudu si myslet, že jsem neviditelná a odstěhuju se do pohádky :-)