Květen 2012

Call me maybe

30. května 2012 v 13:56 | DareDareDevil
Call me maybe je taková typická odrhovačka, za kterou stojí nejmíň milion lidí a producent si mne ruce jak je chytrej, poněvadž našel novou a sladkou holčičku, která zblbne milion malejch holčiček s americkym snem o tom, jak jednou budou minimálně taaaaakhle slavný. A budou mít taaaakovouhle kapelu. (Já zas snim o tom, že si vyměním tělní tekutiny s někym jako Frank Iero, nebo Izzy Stradlin za mlada a minimálně takhle slavnej;-))

Každopádně sladkej hlásek ani sladkej zjev neni nic pro mě, přesto jsem se ale nechala zlákat ke shlédnutí klipu (slyšela jsem to asi milionkrát, protože jsou místa, kde se člověk nekvalitní hudbě prostě nevyhne), protože!!!

KAŽDÁ z nás se jednou (nejmíň) zamiluje do gaye :-) A neví o tom, že je gay a už vidí svatební oznámení a ty rozkošný hezký děti, nebo společný fejsbůkový fota, nebo akce s jeho hipster kamarády, kde ona bude jeho hipster královnou ;) Prostě cokoliv...

Já už mám jednoho gaye úspěšně za sebou a vzhledem k tomu, že nejsem schopna rozeznat osla od muly, tak mě jich nejspíš ještě pár čeká ;-)

Jak se mi zjevila realita

29. května 2012 v 13:23 | DareDareDevil
Já teď hodně čtu - JPM neboli jenpromuze.cz - a to mě dělá nepochybně chytřejší...

Oni si to asi ani kluci z redakce moc neuvědomují, ale dělají VELICE ZÁSLUŽNOU OSVĚTU dívčího světa. Když nevíš, co si kluk myslí, na JPM určitě najdeš odpověď ;-)

Vlastně si to prozření tak nějak užívám, protože ačkoliv je kolikrát hnusný se dozvědět pravdu jako např. http://www.jenpromuze.cz/start/mixer/10815-7-zpusobu-jak-se-rozejit-s-holkou-kdyz-se-bojite ! tak nadruhou stranu, příště už se nebudu strachovat, budu rovnou vědět, jak na tom jsem a rovnou ho pošlu do háje já! Třeba stylem: "Vypadáš v obličeji moc hezky, ale máš malý péro, určitě si najdeš někoho lešího, než jsem já." ;-)

Co je ovšem podstatnější, že po pročtení (ehm spíše prohlížení) spousty článku o prsatejch, nohatejch a jinejch babách jsem došla k závěru, že je úplně jedno, jak si myslim, že vypadám a nevypadám, jestli mám pocit, že jsem tlustá a škaredá, nebo blbá (což samozřejmě nejsem ;-)), jsem totiž...

.... TRAMTADADÁ ...


pornostar nebo showgirl - to záleží na tom, kdo jaký výraz upřednostňuje.

Když koukám na ty galerie a případné komentáře těch hochů, tak mi dochází, že moje budoucí štěstí závisí na tom, kolik nahejch fotek nafotim :-D protože pak si budu moct pořídit bodyguarda, kterej bude odhánět ty sprostý nadržený hovada! Toho si samozřejmě pak vezmu, protože mu půjde o mojí duši (nebo peníze) a budu šťastná :-D

Ne teď vážně, já (a nejen já) si semtam myslim, že kluky zajímá co si myslim, což jen naznačuje, jak jsem nevzdělaná. Ono je to nezajmá...

Článek o ničem. Tečka.

25. května 2012 v 14:00 | DareDareDevil
Nemám o čem psát, ale mám potřebu psát. Nevím, zda-li je to kombinace kombinovatelná, ale na druhou stranu, blog je přece můj deníček (...místo pro 3 srdíčka...) a tak, se tu jednou za čas může objevit příšerná hrůzostrašnost, o které se mi za pár let bude zdát :-D

Každopádně, nic nedělám, válim se a koukám na Gilmorky - teda víceméně přeskakuju na pasáže s Lane, protože jí prostě miluju, být dcera paní Kimový a mít takovej hudební talent :-) Ne fakt, Lane by si zasloužila víc místa :-)

Dál jsem byla na večeři s klukem, co jsem s ním... hmm... co jsem byla jeho milenkou v zimě. Omluvil se mi za svoje chování a zaplatil drinky. Pokecali jsme o životě a o jeho přítelkyni - pořád to maj velice divný, vůbec spolu nejsou. A on mi dneska napsal, jak se mám a co dělám. Já nevim, takhle si porozchodový přátelství nepředstavuju...

Jeho sexy kamarád si mě přidal na fb do přátel, dneska jsem si s ním psala, je fajn. Až se rozejde se svojí holkou (jestli někdy), tak ho sbalím :-D Protože je hezkej, bude vystudovanej a má pěknou káru... Už si nedělám iluze, že existuje něco jako láska. Začínám být MM, neboli materialistická mrcha. Chceš mě? Plať.

Jo a chci novou kérku. Na podbřišek. Rozhodla jsem se dát každej měsíc aspoň nějou tu drubnou stranou - i když, momentálně sotva vyjdu a to nepiju (platěj za mě jiní) :-D

A poslední věc. Strašně se mi líbí obrázek pod článkem, miluju tenhle styl. Až na to, že místo Latte v obrázku, bych dala Coffee :-) Latéčko je pro ořezávátka ;-)

Až budu velká, budu vším!

22. května 2012 v 12:58 | DareDareDevil
Když jsem se rozhodovala, co bude námětem mého dalšího článku, pálilo mě spousta věcí - od chytých telefonů a jejich naprosto hloupých reklam až po septum nose piercing (ano, i když jsem si myslela, ža už asi nikdy žádnej piercing chtít nebudu, opak je pravdou ;-))...

A mě to najednou došlo! Proč bych se měla sakra honit za nějakým konkrétním cílem? Každý dospělý i nedospělý v mém okolí má nalinkovanej život, ví jakou školu zvolit, co bude dělat, s kým bude chodit, kolik si upeče harantů, jakej bude mít barák.

Já to nevim, nevěděla jsem to na základce, na gymplu a ani teď to nevim a pořád se tim zbytečně trápim. "Já jsem taaak děsná, nemam ještě otce svých dětí, který nechci ještě aspoň 10 let a nevim co budu dělat."

Ve skutečnosti je to suprový štěstí, vystuduju si školu, která mě baví, budu se věnovat svým vlastním hadrům, a budu někde pracovat a když se mi tam nebude líbit, tak půjdu pracovat někam jinam. Svobodnej život dobrodruha. A to já určitě jsem. Nesnášim sedět na jednom místě. Nesnášim, když mi někdo říká, kolik tetování je dobrý a přijatelný a že bych měla vyndat piercing. Nesnášim, když mi někdo kecá do toho co čtu, co cvičim, co studuju. Potřebuju svobodu - klec si nechte pro jiný ptáčky.

Život je krásnej i s těma hnusnejma věcma okolo. A teď už jsem si jistá, že až vyrostu, tak budu vším, co mi život nabídne ;-)

Moje záruční doba se začíná podobat jogurtu

18. května 2012 v 8:29 | DareDareDevil
Je to tak... V mém případě je totiž jedno, jestli je kluk mladej, starší, hezkej, ošklivej, divnej, normální... Já se totiž začínám podobat mléčným výrobkům...

PA mi řekl, že jsem úžasná, skvělá, krásná, chytrá, sexy a všechno, ALE... tady je taková ta část pro bicí... Ale neni zamilovanej a já za to nemůžu...

Bla bla bla, kecy prdy kuličky.

No, jestli to tak půjde dál, můžu si rovnou založit chovnou stanici pro psi...

Činohra je pro... inťoše :-)

12. května 2012 v 16:44 | DareDareDevil
Byla jsem včera v činoherním klubu. Prostě proto. Na inscenaci Zlatý drak.

Bylo nás tam 5 a půl a musím zkonstatovat, že ač jsem celkem kulturně "vzdělaná" pořád prostě nejsem dost divná :-D Měla to být hororově laděná hra... Říkám si uuu na to moc nejsem, ale budiž.

A už vim, na co nejsem, nejsem na takové ty alternativní hry psané podivíny pro jiné podivíny. Mám ráda klasiku. Ještě štěstí, že to trvalo pouhých 45min.
Pak jsme seděli v činoherním baru a smým doprovedem jsme se to snažili nějak rozebrat. Moc nám to nešlo... :-/ :-D

Ale vedle nás seděli přesně ONI - ti, kteří v tom spatřovali jistá znamení čehosi, která my, obyčejní smrtelnící nemůžeme vidět. A ty jemné nuance jasného, které nemůžeme cítit.

Pobavilo mne to, víc než celá inscenace. Oni tim žili a pili své drinky. A mě to dávalo pocit, že přeci jen, jsou po republice taková místa. Mě je tam dobře, i když nejsem dost divná :-)

Někdo je narušenej, ale kdo?

10. května 2012 v 20:50 | DareDareDevil
Už je to tady zas, čekám na zasranou smsku a snažím se uklidňovat tím, že moc pracuje a že je přece jinej, než ti ostatní, sám mi to vysvětlil.

Tak kdo je tady narušenej? Já, že chci aby mi aspoň 1x za ten posranej den napsal, ať už je to kdokoliv, nebo on, že prostě ze dne na den nemá čas na minutu vzít do ruky telefon a napsat.

Říkám, že ONI s tím svým zbabělstvím... Nevím, no, provedla jsem jen to, že jsem se zase zbláznila jako první... A taky, že nejsem mrcha... Ale on by měl být hodnej kluk...

P.S. Byla jsem včera na opeře - možná, že kdyby byl život jako opera, bylo by to mnohem jednodušší. Ale pořád platí, že se za PA chci vdát ;-) Já už totiž nemam sílu se hroutit :-)

Kožíškovej semafor.

9. května 2012 v 10:34 | DareDareDevil
"To vymysleli kluci, aby Dan věděl, že si má jít lehnout vedle."

Pobavilo mě to. Mám vlastní značku, aby kluci věděli, že tam jsem. Někdy mám pocit, že jim je přes dvacet a já jsem základkou povinná. Skutečnost je ovšem jiná...

To si uvědomim hlavně, když jsme na tu chvilku, kterou si utrhne, spolu a zvoní mu telefon. "Ne ta příčka půjde dostavět. Ano takhle je to v plánu. Stáhnu si ten program a udělám to."

On je pan Někdo a já jsem lačná po těch pár minutkách, které mi dokaže jednou za týden věnovat. Zjevně nikdy není všechno perfektní.

Sedím tu a cítím ze svého trička jeho parfém. Někdy mám veděle něja pocit, že, jak říká Carry Bradshaw v jednom z prvních dílů Sexu ve městě,: "Jsem v místnosti plné Chanelu navoněná Pačuli."

Říká mi že můžu být, čím chci, když si to budu přát, ale to já jsem veděla. Moc dobře, do té doby, než mi zamotal hlavu.
Jako by nestačilo to všechno okolo...

Nejhorší na tom je, že nemá chybu, touhle dobou všichni ostatní nějakou mají, on ne. Je hodnej - doopravdy, je s ním zábava, je hezkej, je sexy, nemá žádný připomínky k mému tetování, piercingu, oblekání... Je inteligentní, má super koníčky, má styl, má vkus, má mě... Nevidím ve mě pro něj žádnou výhru...

Jediný, co mu můžu nabídnout je přátelství. Protože nic víc nemám... Jsem víc liškou než kdy jindy.

http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=ddCsOTWz7gI#!

Všechno vyhoď, poněvadž JSOU NOVÝ ŠETRNÝ HADRY!

5. května 2012 v 8:59 | DareDareDevil
Někdy mě opravdu svěd unavuje... A udivuje...

Není možné si nevšimnout, že všechny naše oblíbený řetězce s módou jsou fakt krutě stylový a jdou s dobou! A co je nejlepší, aby tam všici (hlavně módní pozerky teda) běželi? No přece biohadry!

Jejich nové kolekce jsou naprosto šetrný k životnímu prostředí. Jupíjou! Co na tom, že se to rozkládá už v ruce, hlavně že je to vyrobený za pár šupů - k tomu super reklama, jen ta prodejní cena je stejná. Protože všichni chceme zachránit zviřátka žejo!

Než dostanu kamenem po hlavě, jak nemiluju naší planetu a tak dál, tak já jdu cestou míru a lásky od dětství - třídím odpadky, produkuju jich minimum a k tomu oblečení... Na mě si nějaká šetrná kolekce nepřijde!

Mnohem lepší by bylo, kdyby lidi tolik nehamounili a neměli potřebu být shopaholiky a radši investovali do něčeho, co i za pár let bude stejně kvalitní - což jsou stejně většinou ty bíomateriály (ale kdo by nosil desítky let 1 vlněný kabát, že....) - tím se přírodě odvděčíte líp a dokonce to mnohem líp vypadá, jenže to ne, mít naditej šatník a pak vyhazovat, to je dnes to pravý umění.... Takže vlastně, děkujeme, že na nás ti obchodníci tak myslí ;-)

Na 1.máje...

2. května 2012 v 12:36 | DareDareDevil
... mívá člověk jako já, depku. Když je ošklivý počasí, tak mám radost, jak ty "zas**ný" hrdličky nemůžou cukrovat venku a já můžu žít, aniž bych na ně narážela.

Ale voilà já stojím pod třešní a líbám se. Předcházela tomu procházka ruku v ruce a následovala houm-mejd večeře.

Nechápu... Najednou jsem já byla tou brzdou pro ostatní normální lidi... Pfff tomu říkám osudová podpásovka.

Naštěstí nejsem takovej ten rozblemcanej romantik, takže jsme se pod tou třešní spíš mihli cestou do krámu, aby vůbec bylo co jíst ;-) Na procházce byl hic a asi milion lidí, takže jsem si hezky postěžovala, čímž romantická atmosféra klesla :-D
A do třetice, jídlo jako super, nemusela jsem nic dělat, ale moje zažívání si asi myslelo něco jinýho... Trávim ještě teď :-D


A ještě něco, ta třešeň už byla taková dost jetá - prý se má za 14dní začít sklízet :-D