Who am I?

3. července 2012 v 13:18 | DareDareDevil
Potřebovala jsem "tohle" napsat. Možná je to povídka, možná to není nic. Píšu to rovnou sem, nechci to mít v PC uložené a nechci vědět, kolik to má slov a řádků. Možná to časem smažu a také, po dlouhé době použiju perex...
Je to pro mě důležité a potřebuju to "dát ven".


Věděl, že jí tvrdil, že to chce zkusit. Ale ten den, kdy mu napsala, že to bude den D, si nebyl tak jistej jako předtím. Lákalo ho to. Lákalo ho na tom úplně všechno. Chtěl si to osahat, očichat, prožít celý ten proces. Přál si zažít něco jiného, než to že se opije a buď to vyjde, nebo to nevyjde.

Ona už s tím zkušenosti měla. Proto jí řekl, věděl, že nejprve nebude souhlasit. Někdy si hrála na jeho matku, nebo co. Připadalo mu to mile směšný, ale nikdy o tom radši moc nemluvil, brala to všechno smrtelně vážně. Zvlášť když ho poučovala.

Ráno ten den mu psala, že nemůže nic sehnat. Napadlo ho, že je to možná dobře... něco jako řízení osudu. Docela na to věřil. Jestli se to má stát, stane se. Nebude hledat výmluvy. Přesto když k ní jel, měl trochu strach. Ale to je správně, říkávala mu, měl bys mít strach z neznámého. Měl by mít aspoň nějaký respekt k něčemu takovému.

Sedli si, ona pustila nějakou hudbu a vytáhla psaníčko. Díval se na její ruku, jak to s určitou úctou a těšením se otevírá. Čekal prášek, ale byla to spíš taková slepenina. Vzala si občanku a vynilovou desku v černém obalu. Něco mu u toho říkala, ale moc jí nevnímal. Byl fascinovaný a vyděšený zároveň. Teď to příjde.
Rozpůlila hmotu a pak ještě jednou. Sesunula ji na desku a začala ji jakoby krájet, aby se částečky oddělily a mohla z nich uděla lajnu. Pracovala systematicky a zkušeně. Když měla hotovo, vyzívavě se na něj podívala. Nejdřív ty, řekl. Vytáhla z peněženky dolar. To ho pobavilo. Smotala ho do ruličky, strčila si ji do nosu a vysála. Trochu popotáhla, usmála se a nos si otřela.

Ty máš strach viď, ale slíbils' že to uděláme spolu, tak mě v tom doufám nenecháš. Mluvila trochu rychleji. Nástup by skoro okamžitý. Nevěděl, jestli chce, nevěděl vůbec nic a hledal nějaké znamení, které by mu řeklo jestli jo, nebo ne.
Rozhlížel se kolem sebe, zatímco mu připavovala jeho díl. Zrak mu utkvěl na jedné knížce, ta je tvoje? Jo, koupila mi jí mamka. Možná je to na hlavu, ale ta knížka... Musel se usmát. Podala mu stočenou dolarovku, nevadí ti to, ne? Zavrtěl hlavou, strčil si trubičku do nosu, druhou nosní dírku zacpal a vysál.

Mírně pálivý pocit mu zasáhl sliznici a donutil ho potáhnout. Čekal, co se bude dít. Pálení mírně zesílilo a začaly se mu trochu potit ruce. Ale ten pocit. Usmíval se a bylo mu dobře. Nevěděl, čemu to má přirovnat, ale měl pocit, že tohle už někdy zažil. Usmívali se na sebe... Měl radost ze života. Byl motýl. Byl pták. Byl to ON.
Noc začala utíkat strašnou rychlostí a všechno bylo správně. Pouštěli si hudbu a koukaly na fotky. Semtam si něco řekli.

Velice poeticky jim do toho vstoupila bouřka. Díval se na blesky. A taky na ní. Přišla mu jiná, hezčí, kouzelnější. Dal by si říct, kdyby chtěla.

Po pár hodinách jim rozdělila zbytek. To už se těšil. Už věděl. Nasál a v nose pocítil to známé pálení. Nevadilo mu. Musel trochu víc potahovat než prve. Nástup byl okamžitý a s uvolněním i o něco příjemnější.
Seděli a nic nedělali, přestože měl pocit, že by zvládl postavit dům, kdyby mu někdo řekl. Čas utíkal a pomalu svítalo...

Když už je to začalo opouštět, řekl jí, že by měl ještě chuť. Řekla, ža je ona taky. Ale už nic neměli. Seděli a sluníčko začalo svítit čím dál, tím víc. Pod očima měli temné stíny. Temné stíny minulé noci.
Pořád se cítil šťastně. Ona to moc nechápala. Už pár hodin žvýkala žvýkačku a divila se, že on ne.
Seděli a čekali, co bude dál. Kdyby nemusel, nezvedal by se. Ale takhle život nefunguje. Ještě zbytek dne měl chuť, ale věděl, že to jen tak znovu neudělá. Možná to neudělá nikdy, přestože na to musí myslet. Nechce být jako tamti.

Ještě ten den jasně cítil, jak mu koluje v oběhu. V hlavě měl hezký vzpomínky, ale bylo mu jasný, že takhle by to nešlo...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama