Říjen 2012

S větrem o závod!

27. října 2012 v 12:56 | DareDareDevil
Já nemám ráda cyklistiku. Ne, nemít rád je slabý výraz... Já jí vyloženě nesnáším. Všechno, co s tím souvisí, jako např.: ujet milion kilometrů, jinak to snad ani nemá smysl. Jezdit v helmě, pod kterou se potí vlasy, sluneční brýle se připalují k obličeji, nebo oblácený někde něco, když prší, ty vystlaný šortky (ty nevlastním, ale máme je doma), pedály, šlápnutí do pedálů... A nejhorší jsou samotní cyklisté s tim pitomým úšklebkem na tváři, jakože po 30km jsou stále ready, protože to vlastně nic nebylo, zatímco já jsem většinu profuněla, v puse mám mouchy a jsem i přes svou základní barvu červená jak spařený prase a všude ze mě teče.

Tak to aspoň bylo, když jsem na něm naposled seděla a dělala ten sprostej sport.

Nehledě na to, že to kolo ještě navíc musim do kopce táhnout!!! To radši půjdu pěšky! Bez kola.

Přitom je cyklistika v českých luzích a hájích velice oblíbená. Dokonce i má babička je vášnivou cyklistkou. Říká tomu jezdit na kole. To ale vůbec neni správný termín, protože na kole já jezdim ráda!


Když jsem u tady u Lawiane viděla tohle nádherné kolo, věděla jsem, že vznikne článek.

Jako malá jsem měla něco podobného, jen v červeném. Vlastně jsem měla tři kola, všechna byla červená a po někom (z rodiny) a vyrobena za minulého režimu :-) Byla perfektní.

Milovala jsem jezdit na kole. Třeba tam a zpátky, otočka po 20 max. 30 metrech. Z takového kopečka dolů, bez brždění, vybrat zatáčku, po rovince přidávat na rychlosti a do kopečka to vyšlapat jako první.
Bydleli jsme na vesnici, v areálu NNP a bylo to super. Skoro všichni jsme měli nějaký kolo a kdo ho neměl, jako by nebyl. Protože tvoje kolo, člověče, to byla tvoje značka :-)

A ten pocit vítězství z vyjetí jednoho ze dvou kopečků, který jsme měli, ať už to byl závod s někým, nebo jen s větrem, tomu se nedá nic přirovnat.

Když se se mnou nikdo nebavil, měla jsem svý kolo. Když jsme se ležérně opírali o kolo před těma, který ho neměli, byli jsme frajeři ;-)

Když jsme byli někde daleko od domova, seděli v trávě, kola pohozená vedle, věděli jsme, že kolo je tu s náma a domov blízko :-)

Chtěla bych mít znovu svoje kolo. Takový krásně fialový, na kterym se budu projíždět a nakupovat na trzích (yes, potřebuju košík). Mám ten sen v hlavě už hrozně dlouho. Představuju si, jak bydlim ve městě, kde nejsou kopce, jako máme tady u mě doma (nebo nějaký malý, abych nevypadala jako to spařený prase) a já jezdim všude na něm. Do práce, do školy... V podpatcích a sukni. Ve městě, kde je kolo chápáno jako dopravní prostředek a ne jen jako rekreační sport (kterej idiot tohle vymyslel??) vhodný na cyklostezky.

Drandim si to na svý skládačce a vítr je můj nejlepší kámoš, protože jen on chápe ten feeling, který mám :-)

Modní peklo už je JEN peklo...

24. října 2012 v 17:18 | DareDareDevil
Jsem jedna z těch, která byla u pekelného zrození :-) Od prvních krůčků jsem ho sledovala a děsně ráda:-)

Bylo to přesně to, co v supersprávných fashion (cejtíš ten módní feeling, no ne?) chybělo. Fashion blogy mě prostě zas až tak nebavily.

Bylo to sranda, příjemná kritika na typický prohřešky typu, jsem celá v bílym ale špinavá jak prase, miluju džínovou mini, džínový gatě a džínový všechno. Njelepé všechno dohromady s nějakou rádoby vujtonkou v ruce :-) Lezoucí podprdy, leopardí tisky na všem. Rádoby návrháři s rádoby šaty (aneb mám nůžky a nebojim se je použít) :-) A taky tůůůůůze sexy oděv :-)

Tolikrát jsem se zasmála.

Tolikrát jsem si i říkala, že jsem ráda, že bydlim na druhý straně republiky, protože občas i já mam šlehu, že ano :-) Ale umim se zasmát sama sobě :-)

Každopádně... Peklo se změnilo.

Je tam velká spousta čtenářek (i mužů, ale pořád menší množství) a všechny maj patent na chytrost. Kritizujou úplně všechno, nic jim neni dost dobrý a nikdy nic nepochválej. A ta která pochválí, to dostane sežrat v podobě červených ramínek, aby si moc nevyskakovala.
Buď je to moc barevný, nebo moc černý, tu moc drahý a naopak moc levný, HMko je špatný, sekáč horší, tahle má takovou kabelku, tak ji ukamenujeme.
Všechno džínový, kalhotový, košilový ohodnotíme negativně. A tuhle pani taky, má ráda kabáty, no fuj.

Jsem z toho dost znechucená. Zase se projevuje ten národní kritzovací koníček.

Vždyť má každý z nás právo na život. A ti kritici by si měli nejdřív zamést před vlastním prahem.

Takže nasrat, prdim na MP!!! Protože já bych se tech chytrolínkám tam určitě nelíbila ;-)

Monster high party!

23. října 2012 v 13:03 | DareDareDevil
Když máte o dost mladšího sourozence vyrůstajícího v tomhle technickém a přeplněném světě, vidíte ty rozdíly mezi generacemi o dost jasněji (u vlastního dítěte je tam zastření rodičovskou láskou). Malý hajzlové maj v ruce lepší mobil než vy... Zakládaj si fb stránky a trávěj dny u compu (a pak se zabíjej, protože ve 14ti ukazujou v chatu prsa... )

A tak je moje ségra snad jediná ze třídy, která neměla narozeninovou párty. Aspoň malinkou. Navíc má kulatiny - bude jí 10.

Přiznám se, je mi jí líto. I my už jsme tenkrát, před x roky chodily na oslavy narozenin (i když já ani ségra větší jsme žádnou neměly) a bylo to fajn. Dort, brabůrky, chlebíčky, cola...

Jenže, to už teď nestačí. Takže tématická party musí být!

Připravuji to já. Mámě je to jedno. Je to typickej "starej rodič" (poslední dobou si říkám, že radši mít omylem dítě brzo, než být potom, jako moje máma... Malá má štěstí, že má nás, starší ségry... Staří rodiče jsou k ničemu. Fakt... Ale to už je jiný téma.).

Jenže jsem zjistila, že abych vytřískala maximum za minimum peněz (jasně, skvělá párty se dá s prachama udělat raz dva), tak je to dost náročný. Celý dny sleduju Monster high videa, make up tutorialy, dorty a všemožný hovadiny a přesto nemám žádnou kostru.

Říkám těm panenkám - ty kurvy a šlapky :-D

Btw http://cz.monsterhigh.com/games/personality-quiz/ tady zjistíte, komu se nejvíce podobáte. Ale já jsem jsem Spectra Vondergeist, i když mi v testu vyšlo něco jinýho :)

Boys boys boys

20. října 2012 v 21:46 | DareDareDevil
Tak tu máme další skoro pravidelné pánské okénko.

Když jsem si pročítala historii, došlo mi, že by bylo špatné, nezaznamenat mj další vývoj na poli randění.

V první řadě musim říct, že můj přístup se opravdu totálně změnil od A2. Kluky nevyhledávám, neflirtuju s nima a rozhodně mi nevadí být sama, ale... očividně to přitahuje zase o něco víc...

V druhé řadě - už skoro 4 měsíce (bez pěti dnů) mám jednoho hmmm parťáka. Nevim, jak to nazvat, on totiž neni nějak zvlášť ochotnej na férovku říct:"Jo jsme spolu". A mě to nevadí. Přesto mu "zůstávám věrná", sucharovi jednomu.
Jsem fakt hodná :-) F3 by ze mě mohl mít radost :-)

Pak je tu F2. Já nevim, co s nim. Místo abych mu řekla, že o něj vlastně nemam zájem, tak jednou za čas mlžim, on se pak nasere a nemluví se mnou a neví, že je mi to fuk. Jenže mě to prostě baví, jak se vzteká, že mu nějaká dává košem, protože na to mistr neni zvyklej. A chce po mě sextape - prasák jeden!
Asi pro něj mám přece jen trochu slabost... A má kérku. Chabý, já vim.

Košutka. Košutka případ sám pro sebe. Je to kluk, kterej bez holky neudělá ani prd. Je milej a jsme jen kamarádi, přesto mě občas obtěžuje výblitky o jeho ex nebo o mě, jako o tý budoucí (ex) :-D.

A včera, když jsem šla s holkama tančit, tzn. nikoho nebalíme, neflirtujeme, nikdo nám nesmí sahat na zadky, tak jsem "sbalila" DJje. (Už mám z toho baru 2 bubeníky)
Každopádně, naše taneční kreace stejně nemaj s erotikou nic společnýho. Máme jen jednoho kamaráda vouyera. :-) Má to dovolený.

Jako DJ tam byl kluk, kterýho tam potkávám delší dobu. Nic jsem si o něm nemyslela. Prostě byl.
Zrovna jsme se dohadovaly, která ho půjde o něco požádat a tak jsem navrhla, že by to měla udělat ta blonďatější z nás, že tý už vyhověl. Usoudila jsem, že ABSOLUTNĚ nejsem jeho typ.
Za 5min za mnou přišel a dal mi svoje telefoní číslo, že prý už se mu líbim pár měsíců. Konečná toto!

A tak mám prvního DJ v řadě :-)
Je celkem fajn, abychom spolu mohli kamarádit. Protože ani tenhle kluk zatim neni dost dobrej (i přesto, že má rád věci, který já mam ráda), abych byla nevěrná F3.

Stáááááááárnu!

Tento článek je o ničem a je jen a jen pro mě, abych si je pak mohla všechny zapsat do deníčku a ve stáří měla na co vzpomínat :-D

DIY Vánoce?!?

18. října 2012 v 12:45 | DareDareDevil
Vím, že je trošku brzy to řešit, na druhou stranu ale, člověk se ani nenaděje a je to tu...

Letos jsem si jistá, že peníze na dárky mít nebudu i kdybych chtěla, a protože je pár lidí, který prostě musim (to jako fakt :-)) obdarovat, hledám způsoby.

Jako menší pro nás bylo normální dárečky - hlavně rodičům teda - vyrábět. A najednou to přestalo. Přitom je to škoda. Samozřejmě nikomu nebudu dávat papírovýho kapra:-)

Trochu by mě zajímalo, pokud bude někdo ochoten se podělit, jako to řešíte vy?

Mě zatím napadl jen nějaký likér ve stylu Baileys, také jsem viděla, že hodně lidí dělá pečené čaje (to jsem v životě neviděla?!), nebo svíčky.
Svíčky nechci. Svíček už jsem rozdala mraky.

Nebo mýdlo? Voňavé polštářky? Kapsičky s jedlým překvapením?

Beru cokoliv jako radu, hlavně protože letos mám opravdu chuť se vyřádit :-)


obrázek z blogs.babble.com

Btw taky si nevim rady s dárkem pro muže... Nikdy jsem nikomu z opačného pohlaví dárky nedávala, krom otce a dědy jako dítě... Tohle jsou dost ženský dárky... A člověk nikdy neví :-) Jak se říká, štěstí přeje připraveným!

Kapsy, kapsy, kapsy...

16. října 2012 v 19:50 | DareDareDevil
Když to slovo slyším, otevírá se mi kudla... do háje, zase to slovo na "K" :-)

Mám, co jsem chtěla ...

A protože toho musim stihnout do konce roku ještě hromadu, neměla bych si stěžovat. No co už, nejsem asi tolik sluníčková, jak jsem si původně myslela ...
Přejde to s prvním ušitým čímkoliv jen a jen pro mě a na mě. To vím na 100% :-)

Co mě ale fakt nasralo, je dnešní MHD incident. Mohla bych odpřisáhnout na svojí kačku (je t místo, na který se celkem pohodlně přísahá ;-)), že na legitce bylo do 19.10.
No nebylo. 5 dní jezdim na černo.


Jak nebrečim, měla jsem chuť se vzteky rozbrečet. Proč já? Která si všechno hlídám a jsem čestná a nepodvádim. Kde je sakra ta boží ochrana a spravedlost?!?
Neni.

Tak jsem sežrala celou čokoládu. A to už je co říct!

Edit: Tohle je skvělý. Zábavný, vtipný, nevtíravý. Btw mám na chlapech ráda takový lehce konzervativní styl ;-)


I'm shakin'

11. října 2012 v 20:43 | DareDareDevil
Šmarja, už je říjen. Nějak jsem si říkala, že už jsem něco dlouho nedělala :-) Zanedbávám svůj deníček - to je důkaz, jak moc jsem nestálá. Peklo :-)

Ale zato jsem asi sluníčkovej člověk. Je stále tak super počasí, že prostě musim mít radost ze života.

Dneska jsem ušila poklopec se zipem, podsádkou a čímsi (s terminologií je to u mě stále na štíru ;-)).

Nevim, vážně ani nemam o čem psát. Nic mě nesere a když jo, tak mě to brzo pustí. Fakt rychle :-) :-)