Co je tam dole.

14. dubna 2014 v 21:29 | DareDareDevil
Článek, který nemusí slabší jedinci zvládnout. protože je o frndě. O frndě, která už něco zažila.



Kdysi (no dobře, celkem nedávno) jsem napsala článek, jak jsem se začala kamarádit se svojí vaginou. Trvalo mi to do dvaceti, než jsem se ji naučila "mít ráda".

A teď se to musím učit znovu, protože je jiná. Změnila vzhled. Naštěstí ne zas tak radikálně.

Najednu stranu jí obdivuji, protože porod je věc děsivá a těžká, jsem velice ráda, že jsem nic z toho neviděla ( a Smutnýmu to asi nepřišlo nějak hrozný, protože se mi celkem brzo svěřil, jak se těší, až nebude muset používat ruku), protože stačí, že jsem se musela fyzicky účastnit (smutný úděl žen) a díkybohu! se mi nestala žádná z těch strašidelných věcí, o kterých s oblibou mluvěj všechny porodivší ženy ( proč to dělaj ?).

Každopádně, prvně jsem sebrala odvahu nějaké 3týdny po, zkontrolovat stav ručně. Byla jiná. Pak asi za týden jsem vytáhla zrcátko. A vyděsila se. Trochu... Ale vím, že to mohlo být mnohem a mnohem horší ( nevim komu mám děkovat asi svým genům), já mám jen drobnou kosmetickou vadu.

Bohužel to, co jsem tam viděla, prozatím zůstává stejné a nemyslím si, že by se to někdy pořádně spravilo. Mám pocit jisté tunýlkovitosti ( se Smutným jsme vtipkovali na téma tunel Blanka. Blanku rozhodně nemám... ), což neni tak docela pravda, jen moje schopnost zveličovat zde dostává nový rozměr.

A tak posiluju pánevní dno a pečuju o ní a vracím jí do milostného života, abych zase co nejdříve mohla říct, že jí mám ráda. I když na druhou stranu, spím jen s mužem, kterému jsem porodila dítě a ten řekl, že je všechno stejný a že klidně můžu rodit dál (blbec, to by se mu líbilo), takže nemusím spěchat. Ale zase se chci podívat tam dolu s vědomím, že to, co tam je, je moje.

P.S. V těhotenství jsem dokonce musela ke gynekologovi. Málem jsem umřela hambou :-D Ještěže mě rodily ženský, jinak by to dítě asi nepřišlo na svět :-D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tai Todd Tai Todd | Web | 15. dubna 2014 v 11:16 | Reagovat

To je přesně to, čeho se děsím. Já blbec i četla pár článků a diskuzí od žen, co to mají za sebou a ty zážitky z porodu mě na nějakou dobu přesvědčovaly, že děti raději imaginární :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama